Odhalení tepelných mostů pomocí termokamery

Začíná to nevinně – zamlženými a orosenými okny – a končívá to Savem a likvidací plísní, které přitom nevyřeší nic. Tepelné mosty a nechtěné úniky tepla se naštěstí dají relativně snadno odhalit pomocí termokamery. Společně se podíváme, jak na to, kdy se rozhodnout, že je čas na výměnu izolace, a podle čeho příslušnou termokameru vybrat.

21 srpen 2023 Od Martin Kužel

Co jsou tepelné mosty a kde se mohou vyskytnout?

Tepelný most (také se můžeme setkat s označením tepelná vazba) znamená místo ve stavbě nebo konstrukci, kde uniká z vnitřního prostředí do vnějšího teplo více a rychleji, než je tomu jinde. Do jisté míry se dá rozeznat i hmatem, protože je studenější než okolní plocha. Objevuje se většinou u napojení dvou různých stavebních prvků, typicky rámců u oken či dveří, nebo také u rozdílné geometrie konstrukce, například u rohů a ukončení zdí, případně u stavebních prvků, které procházejí vrstvou tepelné izolace, jako je kotvení nebo třeba vedení kabelů.

Tepelné mosty snižují energetickou účinnost stavby, proto je důležité odhalit je včas.

Tepelný most se může objevit také u rohů a ukončení zdí.

Negativní účinky

Základním negativním vlivem tepelného mostu je snížení energetické účinnosti stavby, protože dochází k tepelným ztrátám. Rozdílné teploty budovy navíc způsobují lokální kondenzaci vodní páry, takže se mohou objevit vlhkostní mapy – v případě zatečení vody do poškozeného místa může navíc dojít k jejímu zamrznutí, u dřevěných prvků pak hrozí rozšíření hniloby. Dalším faktorem je tvorba plísní, k níž dochází ve chvíli, kdy relativní vlhkost vzduchu lokálně stoupne nad 80 %, čímž vzniká nevhodné prostředí pro obyvatele domu. Hygienické požadavky na tepelné mosty konkrétně řeší ČSN 73 0540-2. Je proto nutné podobně problematická místa včas odhalit a zasáhnout. Ať už výměnou obložení, novým omítnutím, nebo třeba spojovací vrstvou.

Jakou termokameru vybrat?

Pro detekci problémů izolací a nechtěných tepelných mostů jsou ideální termokamery s infrasnímačem – vynikající jsou v tomto ohledu například modely Bosch GTC 400 C Professional a GTC 600 C Professional. Případně detektory teploty, jako je GIS 1000 C Professional. Při pořizování by ses měl ohlížet na několik parametrů – teplotní rozsah měření, přiměřené rozlišení a citlivost.

Parametry termokamer

Teplotní rozsah – škála teplot, kterou jsou termokamery schopné zachytit; pohybuje se od -50 °C až do 3000 °C. Pro měření uvnitř domu ti zcela postačí termokamera s rozsahem do 250 °C. Termokamera GTC 400 C disponuje například rozsahem od -10 °C do 400 °C, GTC 600 C pak od -20 °C do 600 °C a detektor teploty GIS 1000 C od -40 °C do 1000 °C.

Rozlišení přijímače – čím vyšší, tím lepší obraz a vyšší přesnost měření termokamera poskytuje. Za kvalitní rozlišení bývá považováno alespoň 120 × 160 pixelů.

Teplotní citlivost detektoru – je dána parametrem NETD (neboli šum ekvivalentní rozdílu teplot), jehož hodnota se běžně udává ve °C nebo v kelvinech, a vyjadřuje, jaký nejmenší teplotní rozdíl je kamera schopna zaznamenat. U běžných přístrojů bývá tato hodnota nejčastěji 100 mK – čím nižší, tím lepší výsledek.

Perfektní pro běžné měření

Zmíněná termokamera GTC 400 C Professional má například rozlišení infračerveného záření 160 × 120 pixelů, které postačuje pro zachycení skutečných detailů, její tepelná citlivost dosahuje < 50 mK a rozsah měření se pohybuje od -10 °C do +400 °C, což perfektně postačí k odhalení všech tepelných výkyvů u běžných staveb.

Navíc nabízí velký 3,5" barevný displej pro náhled naměřených výsledků a GTC Transfer Software, který umožňuje snadno vytvářet protokoly z jednotlivých měření. Přes integrovanou Wi-Fi lze jednoduše přenést snímky do aplikace Thermal, kde si můžeš rovnou zvýraznit důležité oblasti nebo k nim přidat komentář. Další výhodu představuje snadné a intuitivní ovládání – kameru stačí zapnout a zvolit z nabídky daný materiál, který máš v plánu měřit.